Vývoj definice odpadu

Chartered Institution of Wastes Management (CIWM) zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přehodnotit současnou definici odpadu. S rozvojem odvětví zdrojů a odpadů se objevily novější a jemnější techniky nakládání s odpady. Převažující definice EU nám bohužel brání v plném využití jejich potenciálu.

V minulosti byl odpad definován pomocí pojmů jako "hygienický" a "čistící", jak je uvedeno v zákoně o veřejném zdraví z roku 1848. Postupem času se terminologie změnila a pro označení vyřazených předmětů se vžil termín "odpad". Teprve v roce 1975 byl zaveden evropský pojem "odpad".

Definice odpadu je dnes stanovena v § 75 zákona o ochraně životního prostředí (EPA) z roku 1990, který byl dále revidován zařazením § 75A[1]. Tato definice vychází převážně z definice rámcové směrnice EU o odpadech (WFD) z roku 2008 uvedené v čl. 3 odst. 1. Rámcová směrnice o odpadech uvádí, že "'odpadem' se rozumí jakákoli látka nebo předmět, kterého se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se ho zbavit nebo je povinen se ho zbavit".

Je však třeba jej vykládat v souladu se seznamem výjimek v článku 2, který zahrnuje například radioaktivní odpad, výbušniny vyřazené z provozu a jiné než nebezpečné zemědělské a lesnické materiály.

Úloha konce odpadu

Koncept "konce odpadu" (End of Waste - EoW) hraje klíčovou roli při určování, kdy materiál již nepodléhá kontrole odpadů. To je zásadní pro podporu dalšího využívání zdrojů a pro podporu oběhového hospodářství. Kritéria, která určují, kdy materiál získá status EoW, jsou podrobně popsána v článku 6 rámcové směrnice o odpadech, která byla ve Spojeném království dále pozměněna článkem 75A zákona EPA 1990.

Žádné současné plány vlády však nenaznačují, že by tyto definice chtěla změnit. Ačkoli s odchodem Spojeného království z EU by se v budoucnu mohla objevit příležitost ke změně.

Recyklace odpadů

S definicí odpadu a statusem EoW jsou spojeny různé problémy a obavy. Problémy sahají od kriminality a nesprávné klasifikace odpadů až po váhání s přijetím kruhového přístupu kvůli důsledkům možných chyb.

Například materiály, které zůstaly po výrobních procesech, lze znovu použít, ale stigma spojené s označením "odpad", které nesou, vytváří překážky pro jejich opětovné použití. Je nezbytné najít rovnováhu mezi ochranou životního prostředí, účinným nakládáním s odpady a předcházením trestné činnosti související s odpady.

Ačkoli kritéria v článku 6 rámcové směrnice o odpadech poskytují určité vodítko, podniky stále volají po vyjasnění, protože celková nejednoznačnost vedla k mnoha soudním sporům.

Recyklace a odpady: Historická perspektiva

Historicky vždy existovala potřeba nakládat s odpady. Od konce 18. století, kdy odpad zahlcoval ulice měst, až po moderní postupy třídění odpadu, je nakládání s odpady trvalým problémem.

Oběhové hospodářství v podstatě není nový koncept. Například v 50. letech 19. století se na ulicích sbíral koňský hnůj, který se používal k úpravě půdy.

Původní definice odpadu byly stanoveny v § 30 odst. 1 zákona o kontrole znečištění z roku 1974, který se postupem času vyvíjel. EU pak zavedla další definice ve svých směrnicích; nejvýznamnější změna nastala v roce 2008, kdy byl odstraněn odkaz na přílohu I, která obsahovala seznam kategorií odpadů.

Pohled společnosti WasteTrade

Z pohledu společnosti WasteTrade, předního světového tržiště specializujícího se na obchodování s odpadovými komoditami, zdůrazňují současné výzvy v oblasti odpadového hospodářství naléhavou potřebu přizpůsobivější a komplexnější definice odpadů. V době, kdy jsou udržitelnost a ohleduplnost k životnímu prostředí prvořadé, je lpění na zastaralých definicích překážkou pokroku.

Abychom skutečně přijali a zavedli oběhové hospodářství, je nezbytné, abychom prošli změnou paradigmatu. Místo toho, abychom se na materiály dívali pouze optikou jejich likvidace, měli bychom aktivně vyhledávat příležitosti pro jejich opětovné použití, repasování a opětovnou výrobu. Takové myšlení nejenže snižuje množství odpadu, ale aktivně využívá zásobárnu potenciálních zdrojů, které byly doposud z velké části přehlíženy.

Přeskupením našeho přístupu jsme dosáhli nejen pokroku v řízení zdrojů, ale také jsme otevřeli spoustu nových obchodních příležitostí. Mohou vzniknout inovativní průmyslová odvětví a sektory, které se budou opírat o zásady opětovného využití a recyklace. Taková odvětví mohou významně přispět k hospodářskému růstu a zároveň snížit dopad na životní prostředí.

Životní prostředí a ekonomika jsou navíc vzájemně propojeny. Udržitelná budoucnost neznamená jen zdravější planetu, ale také udržitelnější ekonomické postupy. Společnost WasteTrade je přesvědčena, že jako přesvědčení zastánci recyklace je nezbytné, aby definice, předpisy a průmyslové postupy byly v souladu. Konečným cílem by mělo být vždy posouvat hranice možností recyklace a zajistit maximální využití materiálů a minimální množství odpadu - v ideálním případě nulové. To nejen chrání naši planetu pro budoucí generace, ale také zajišťuje robustní a odolnou ekonomiku, která prosperuje na základě udržitelných principů.